Za sčítání lidu v roce 1900 bylo obcí zaplaceno 12 zlatých. Za ohledání mrtvých byla stanovena Mrňovi Janovi, rolníku číslo 12, odměna 2 zlaté ročně. Drenážoval se obecní pozemek na "Dolinách" a vysazovaly se strouhy.

Kolaudována nová silnice od Maxlovky přes Velatice do Horákova a do Mokré, kterou stavěl okresní cestmistr Veselý z Líšně. Obci povolila císařsko-královská zemská školní rada postavit dvoutřídní školu. Odměna starostovi na 50 zlatých ročně.

Velaticím nebyla povolena císařsko-královskou zemskou školní radou expositura školní, ale obec byla zemskou školní radou vyzvána, by podala novou žádost o samostatnou dvoutřídní školu ve Velaticích, ne sice z důvodů nutnosti (vzdálenost od Tvarožné jsou jen 3 kilometry), ale z důvodů účelnosti.

Na Maxlovce bylo objeveno tajné doupě zlodějů. Obec se obrátila na císařsko-královskou zemskou školní radu v Brně s novou žádostí o zřízení školy ve Velaticích. Pracuje se na vybudování silnice od Maxlovky přes Velatice do Horákova a Mokré.

Obecní účty z tohoto roku schází. Na kněze byl vysvěcen Teodor Kaláb, syn Martina Kalába, rolníka z čísla 11. Narodil se roku 1872, sloužil jako vojenský kurát v Sarajevě a v Praze. Od roku 1908 byl katechetou na německé měšťanské škole ve Slavonicích, pak na české měšťanské dívčí škole v Třebíči. Stal se čestným občanem obce.

V září roku 1895 shořel v zaosadí domek Václava Švábenského číslo 39. Hasičům bylo zaplaceno za pivo v hostinci "u Mazálka" v zaosadí obnos 2 zlatých 50 krejcarů a v hostinci "u Řičánků" v osadě obnos 2 zlatých 50 krejcarů. Obec přispěla na vybudování fary ve Tvarožné.

Ve Tvarožné vystřídal faráře Václava Kosmáka páter Miloslav Simonides. Velatice, které dosud patřily k poštovnímu úřadu v Líšni, přesly pod nově zřízení poštovní úřad ve Tvarožné. Dne 2. července 1894 děkanem z Lulče posvěcena nově postavená fara Tvarožné.

V září 1893 vyhořely domy číslo 54,55, 56, 57 s 80.

Vyměření nové silnice od Maxlovky přes Velatice do Horákova a Mokré. Po uhašení stohu slámy u Josefa Brzobohatého obdrželi hasiči odměnu 7,5 zlatých.

Velatice přispěly na rozšíření hřbitova ve Tvarožné. Byly rozorány pastviny.

Byla opatřena obecní katastrální mapa. Za delegáta k volbám do zemského sněmu a říšské rady byl vybrán starosta obce Jan Brzobohatý.

Obec zakoupila obligace za 19 zlatých 54 krejcarů.

Příjmy, výdaje a představitelé obce.

Pouze příjmy a výdaje obce

Příjmy a vydání, informace o věstníku brněnského hejtmanství.

Příjmy a výdaje. Jména starosty, radních a členů obecního výboru.

Nový brněnský biskup vykonal visitaci tvaroženské farnosti. K volbě do říšské rady ve Vídni byl delegován starosta Jan Mrňa.

Pouze příjmy a vydání.

Příjmy, vydání. Starosta, radní a členové obecního výboru.

Dne 9. října 1881 byl prelátem Augustinem Kiovským vysvěcen nový kostel ve Tvarožné.

Obec zakoupila Moravskou státní půjčku, předplatila politický list "Hlas" a zvýšila odměnu starostovi.

Konala se volba delegáta k volbě do říšské rady a starostou obce byla podepsána v Brně adresa.

Zápis o příjmech, vydáních a volbě delegáta.

Pouze zápis o příjmech, vydáních.

Zápis o příjmech, vydáních a členech obecního výboru.

Pouze zápis o příjmech a výdajích.

Pouze zápis o příjmech a výdajích.

Dne 8. září 1873 shořel ráno v zaosadí domek Jana Opletala, jeho majitel zahynul v plamenech. Na žádost občanů byla komisařem zemského výboru provedena revize obecních účtů.

Od 1. března 1872 byly přiděleny Velatice k nově zřízené četnické stanici v Líšni.

Pouze zápis o příjmech a výdajích.

Pouze zápis o příjmech a výdajích. Následují jména starosty, radních a členů obecního výboru

V tomto roce byl v Líšni zřízen poštovní úřad pod jehož působnost spadala i obec Velatice.

Pouze zápis o příjmech a výdajích.

Pouze zápis o příjmech a výdajích. Následují jména starosty, radních a členů obecního výboru

Roku 1815 bylo vídeňským kongresem ustanoveno, že každý rakouský císař bude protektorem nad německým Bundem (svazem). Tehdejší německý Bund tvořilo Německo a patřilo k němu: Rakousko, Čechy, Morava, Slezsko, část Haliče, Solnohrady, Dolní a Horní Rakousy, Korutany, Štýrsko a přímoří, Prusko, Bavory, Sasko, Wurtenbersko, Bádensko a menší německé státečky a svobodná města. Největší z těchto států, Rakousko a Prusko, soupeřily o nadvládu nad Bundem. Roku 1864 vypovědělo Prusko válku Dánsku. Došlo k zabrání dvou dánských území, Šlesvicka-Holštýnska. Rakousko se války zúčastnilo jako spojenec Pruska. Dobyté země, považovalo Prusko za své. Rakousko je však chtělo užívat společně. Spor vyvrcholil roku 1865 při výběru guvernéra zabraných zemí. Bismark využil roztržky k vypovězení války Rakousku, z níž vyšlo Prusko jako vítěz a podařilo se mu sjednotit Německo, ovšem bez Rakouska. Z kroniky je vidět, že i Velatice tato válka zasáhla.

K tomuto roku jsou zaznamenány pouze obecní účty.

Kromě obecních účtů se dozvídáme jaké byly odměny starostovi, radním, obecnímu písaři.

K tomuto roku jsou zaznamenány pouze obecní účty.

K tomuto roku jsou zaznamenány pouze obecní účty.

V tomto roce jsou nám známy pouze příjmy a vydání obce spolu se jmény starosty, radních a členů obecního výboru.

V srpnu roku 1860 vyhořela stodola Karla Poulíka. Přehled obecních účtů.

Představiteli obce byli Kříž Jan jako starosta; Daněk Josef, radní, Mlejnek Martin, radní a členové obecního výboru Poláček Mikuláš, Poláček Matěj, Krkavec Tomáš .

V roce 1858 došlo ke změně měny. Dne 1. listopadu 1858 se začaly peníze v celém rakouském mocnářství počítat podle tak zvaného rakouského čísla. Představiteli obce byli: Kříž Jan, starosta; Daněk Josef, radní; Mlejnek Martin, radní; Poláček Jakub, Muselík Matěj, Ftačník Alois členové obecního výboru.

Jmenován obecní výbor, starosta a radní. Zaznamenány platby panu rektorovi ve Tvarožné například za vánoční koledu, cholerové procesí, dříví a školní plat.

Jsou zapsány pouze vydání a příjmy, a představitelé: Poláček Mikuláš byl starosta; Mlejnek Martin, radní; Daněk Josef, radní; Kaláb František, Kříž Jan, Muselík Matěj, Poláček Jakub členové obecního výboru.

Obec koupila státní obligaci za 520 zlatých konvenční měny na státní půjčku.

Na silnici z Líšně do Křtin dáno 3.29 konvenční měny a za dekret a obecní pečeť 3.36 konvenční měny. Poláček Mikuláš, starosta; Mlejnek Martin, radní; Daněk Josef, radní; Kaláb František, Kříž Jan, Muselík Matěj, Ftačník Alois členové obecního výboru.

Jednání o škole, vyplaceno na školu ve Tvarožné 2.45 konvenční měny. Byla opatřena knížka pro šandáry. Odměna starostovi za úřadování 6 zlatých konvenční měny, zaplacena útrata na "Jiřího" a při čtení obecních účtů.

Zaznamenány příjmy a výdaje. Obec si objednala říšské zákony.

Zápis v kronice obsahuje obecní účty. Pastvina přeměněna v pole a pronajata domkářům. Objednány Národní noviny. Dán příspěvek na potírání cholery a vyjednán kněžský desátek.

Posel z Líšně donesl oznámení o vykoupení roboty. Mikuláš Poláček byl prvním starostou svobodné obce. K ruce měl radního Martina Mlejnka a radního Josefa Daňka. František Kaláb a Jan Kříž se stali členy obecního výboru.

Příjem za kamení z obecní skály 65 zlatých 52 krejcarů. Pudmistrem je Mikuláš Poláček, radními Jan Kříž, František Brzobohatý.

K volbě na Staré Brno do Frankfurského sněmu říšsko-německého je delegován František Kaláb, rovněž do sněmu v Brně a do říšského sněmu ve Vídni. Jsou opatřeny věci potřebné k hašení ohně, dřevěná truhlice na obecní spisy a palice na tlučení štěrku.

Posledním rychtářem ve Velaticích byl František Kaláb. V roce 1847 byla dostavěna silnice z Líšně do Křtin. V zimě vyhořela celá levá strana osady.

Zápis obsahuje informaci o obecním rozpočtu a konstatování, že byla dostavěna silnice do Tvarožné, Sivic a Pozořic.

V tomto roce byla vyměřena silnice do Pozořic. V březnu vyhořela pravá strana Velatic.

Dozvídáme se, že Martin Mlejnek byl rychtář, Mikuláš Poláček pudmistr, Jan Kříž a František Brzobohatý radními.

O tomto roce nevíme nic, v kronice je poznámka: "Účty scházejí, během doby se ztratily."

Dozvídáme se, že bylo započato se stavbou silnice z Líšně do Křtin.

Záznam z roku 1841 má tři body: obecní účty, jména představitelů obce a poznámku o jednání o zmírnění roboty.

Pouze zápis o příjmech a vydáních obce.

V tomto roce se začal ve Velaticích vyučovat katechismus.

Zápis obsahuje obecní účty, jména rychtáře pudmistra a radních a poznámku o svěcení kříže u kapličky.

O tomto roce nevíme nic a v kronice je poznámka: "Účty scházejí, během doby se ztratily."

Zápis se týká pouze obecních účtů

První rok zaznamenaný samostatně v kronice Velatic se vešel na několik řádků. Týká se obecních účtů a jsou zapsány jména rychtáře, pudmistra a radních.

V únoru se začaly na velatickém území kopat německá kulometná hnízda. I lidé si vyhloubili své úkryty. Fronta se blíží. Bombardovány Šlapanice, Tvarožná, Jezera, Podolí. Na Maxlovce shořela střecha hostince. Nálet na Velatice 24.dubna zapříčinil několik požárů. Následující den 25. dubna 1945 jsou Velatice osvobozeny Rudou armádou. Přes obec postupují nebo jsou tu ubytovány různé vojenské oddíly. Z koncentráku se vrací učitel Blažek a další postižení. Při likvidaci munice je zabit velatický občan Josef Kuklínek. Dochází k založení místních organisací politických stran. Obecní zastupitelstvo je přetvořeno v Revoluční národní výbor.

V lednu nastala vzpoura tvaroženských farníků kvůli tvaroženskému kaplanovi Josefu Kamanovi. Spor vyvrcholil odchodem faráře Straškráby a zbavením funkce kaplana Kamana. Posléze je jmenován novým tvaroženským farářem Josef Soukop. V březnu spadlo na polích naproti Maxlovky německé vojenské letadlo. V srpnu uskuteční Spojenci první nálet na Brno. Bomby mimo jiných objektů zasáhly zbrojovku tak zvanou Ostmarku, Líšeň - čtvrť u nádraží a hřbitova, letiště a státní silnic. Druhý silný nálet přišel v listopadu.

Němci obsadili Československo, Polsko, Jugoslavii, Belgii, Holansko, Dánsko, Norsko, Rumunsko, Řecko, polovinu Francie, velkou část Ruska a Rakousko. Firemní vývěsky, úřední razítka a tiskopisy musely být německo-české. Gestapo zatklo velatického řídícího učitele Blažka, mokerského řídícího Možného a učitele Dostala z Tvarožné. Radiomechanici z nařízení K. H. Franka odstranili z rádii příjem krátkých vln. V září ve Tvarožné vysvěcen nový Kosmákův kříž.

Němci pronikli na východní frontě až k Moskvě, kde je zastihly silné mrazy. Do protektorátní vlády byl povolán Emanuel Moravec. V dubnu projíždí německá motorisovaná armáda kolem Maxlovky směrem na východ. Bronzový zvon z kapličky byl ukryt, aby neskončil ve šrotu určeném pro výrobu zbraní. Dne 27. května podniknut atentát na Heidricha. 8. června Němci provedli prohlídku Velatic. Na kněze je vysvědcen Arnošt Poláček. Lidé poslouchají zahraniční vysílání z Londýna a Moskvy.

Dne 12. dubna 1941 zastavena činnost československého Sokolstva a jeho majetek zajištěn. Členové sokolské jednoty část majetku ukryli. V září 1941 je jmenován protektorem v Čechách a na Moravě generál policie Reinhard Heydrich. Z okresního úřadu přišlo nařízení: do dvou dnů okamžité odevzdání obecních kronik. Kronikář Jaroslav Blažek se rozhodl pro fingování kroniky. Obstaral pro tento účel novou knihu a za spolupráce Josefa Hlučky a Aloise Hodaně je kronika II. díl opsána a v nové úpravě ve druhém vydání odeslána do Brna. Oba díly obecní kroniky vzal do osobní úschovy pan Jan Urbánek.

Rok začal silnými mrazy. Obecní úřad a dům starosty musel být označen nápisem německo-českým. Rolníci seli třikrát stejné pole. V červnu udeřil blesk do stavení Bedřicha Opletala a do kapličky na Kopečku, kde se schovalo před deštěm 12 lidí. Odběr uhlí je vázán na odběrní listy. Vyživovací agenda se natolik rozrostla, že starostovi pomáhal řídící učitel Jaroslav Blažek a bývalý pohraniční finanční strážmistr Procházka.

V únoru ochotníci sehráli Jiráskovu Lucernu. V noci ze 14. na 15. března byla v Berlíně podepsána dohoda o česko-slovenském samostatném státním území, jímž byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Sbor dobrovolných hasičů oslavil třicet let trvání. V červenci obec postihlo silné krupobití. Je zaveden systém prodeje na přídělové lístky. Dne 21. srpna 1939 zemřel pan Jan Ftačník, mlynář ve Velaticích. V listopadu okresní hejtman zkolaudoval Obecní dům.

Kroniku psala slečna učitelka Jarmila Nováková a po ní byl zvolen kronikářem řídící učitel Jaroslav Blažek. Ve Velaticích zahájila činnost poradna pro děti. Konaly se obecní volby, starostou se stává Rudolf Daněk. Dne 23. září je vyhlášena všeobecná mobilizace, z Velatic nastoupilo 41 mužů. V Mnichově je rozhodnuto o okleštění Československa. Koncem listopadu vzniká druhá republika.

Rok 1937 byl posledním rokem, kdy ve Velaticích zapisoval kroniku řídící učitel Josef Čtvrtníček, zaznamenal povahové rysy tehdejšího velatického obyvatele. V lednu zemřel páter Theodor Kaláb, velatický rodák. Konal se samaritský kurs a cvičení protiletecké ochrany. V srpnu uspořádaly katolické spolky a Orel slavnost. O měsíc později skonal Tomáš Garrigue Masaryk. Přičiněním starosty a zastupitelstva byl zřízen v obci telefon.

Dozvíte se, které noviny a časopisy se ve Velaticích v roce 1936 četly. V neděli 14. června projížděl okolo Maxlovky president Beneš. Žáci uctili velatické maminky dětskou pohádkou "Pro matičku". Občané půjčovaly státu peníze na opevnění hranic. Republiku navštívil rumunský král. Na konci léta se nadměrně rozmnožily myši. V okolí Velatic vysázeno 5000 akátů a borovic. Úroda pícnin, bramborů a řepy byla bohatá. V republice se organizovala Civilní protiletecká ochrana.

Na začátku roku Velatice žily pořádáním maškarních plesů. V květnu se konaly volby do poslanecké sněmovny, senátu, okresního a zemského zastupitelstva. V červenci proběhlo veřejné cvičení Orla. V Praze proběhl katolický sjezd, na který jelo asi 20 občanů z Velatic. President Masaryk oslavil 85 roků a 14. prosince se vzdal svého úřadu. Na jeho místo byl zvolen 18. prosince president Beneš. V obci se narodilo 9 dětí a zemřelo 10 lidí.

Došlo ke snížení platů státních zamestnanců a snížení vyplácených důchodů. Válečný zvon v kapličce byl nahrazen novým. Masaryk byl počtvrté zvolen československým prezidentem. V sále lidového domu byla uspořádána Selkařská beseda. Byl nastolen obilní monopol. Deště koncem srpna a začátkem září způsobily nebývalou úrodu hub. Mnohé stromy sežraly housenky. O vánocích kvetly chudobky, fialky, krtci ryli a žížaly vylézaly ze země.

Byl to rok 15. výročí vzniku Československa. V březnu byli odvedeni velatičtí branci. Co se při takové události děje? V srpnu proběhlo veřejné cvičení Orla. Kronika pojednává o hodech, stárcích, stárkách, tradicích a zvycích tehdy užívaných i obyčejích již zapomenutých. Proběhlo sázení nových stromů spolu se zalesňováním okolí Velatic. Zajímavé jsou údaje ze sčítání obyvatelstva. Rok 1933 patřil k těm suším. V Horákově a Mokré byli komunističtí starostové zbaveni funkcí.

Rok 1932 byl teplý, v letních měsících parný, ale chudý na vodní srážky. Hasiči si zakoupili motorovou stříkačku o výkonu o 35 koňských sil. Na památku 100. narození Dr. Miroslava Tyrše se v Praze konal IX. všesokolský slet, z Velatic se ho účastnilo 11 členů Sokola. Pokračovala úprava cesty do Zásadí. Čestným občanem Velatic se stal Cyril Brzobohatý. Starosta Jan Poláček pronesl řeč při sázení lípy dne 28. října.

Kvůli bezpečnosti se upravovala silnice z kopce Pindulka. Ve Velaticích byla znovu založena československá sociálně demokratická strana a důvěrník strany vyvolal skandál na Husově oslavě. Konaly se volby do obecní rady a volba starosty. Vlivem sucha se na polích méně urodilo a pokračovala hospodářská krize.

V tomto roce se president Masaryk dožil 80 let. Dne 5. července byl na Žuráni odhalen pomník. V červenci skončila stavba Jiřikovského vodovodu a na návsi je zřízen výtokový stojan na vodu. Státní statistický úřad provedl sčítání stromů, zemědělské plochy, hospodářských zvířat, obyvatel a bytů. Hospodářství postihla světová krize.

Rok začal silnými mrazy a sněhovými vánicemi. Autobusy jezdily jenom mezi Podolím a Brnem. Při rozšiřování polní cesty v úvozu vedoucím z Velatic k Podolí před křížem Matěje a Anny Poláčkových byly objeveny 4 lidské kostry. V září se konal zájezd Druhé sokolské župy v Brně do Velatic a proběhly Svatováclavské oslavy, uplynulo 1000 let od smrti svatého Václava. V říjnu šli občané volit do Národního shromáždění.

Dějiny Velatic viděné očima kronikáře na začátku 20. století. První zmínka o Velaticích je v darovací listině českého krále Václava II. Seznam majitelů panství. Následuje rozsáhlá poznámka o poddanských poměrech a robotě. Výčet válek, požárů, živelních pohrom a epidemií jimiž obec utrpěla. Jsou popsány okolnosti, které vedly k postavení školy ve Velaticích. Dějiny farnosti a stavba tvaroženského kostela. Dočtete se také informace o poště, železnici a četnických stanicích.

Tato část kroniky se opírá o situaci a poznatky na začátku 20. století. Kronikář zapsal, že dědina se jmenuje po Veleslavu, nejvyšším písaři českého krále Václava II. Průměrné stáří lidu bývá 65 let. Obyvatelstvo místní je vesměs národnosti české a náboženství římsko-katolického. Podnebí je mírné a zdravé, ale drsnější nežli v osadách na jih ležících. Velatice náležejí k okresnímu hejtmanství brněnskému a témuž soudnímu okresu. Obyvatelstvo místní ukazuje zřejmě po předcích zděděnou nábožnost, pracovitost, mírumilovnost, svobodomyslnost, veselou mysl a náklonnost ku zpěvu a hudbě.

Pamětní knihu obecní založil v roce 1901 první ustanovený nadučitel ve Velaticích pan Emil Kolář. V úvodu jsou odkazy na statě zachycující popis obce a jejího okolí a dějiny obce. Prohlédnout si můžete podpisy účastníků slavnosti svěcení stříkačky a zvonice, konané dne 4. července 1909. Později byl do úvodu připsán krátký životopis učitele Emila Koláře, prvního velatického kronikáře a čestného občana obce Velatic.